Americká folková zpěvačka Joan Baezová, která 9. ledna oslaví pětaosmdesátiny, vystupuje přes 65 let a vydala přes 30 alb. Podle kritiků dokázala spojit hudbu s politikou a stát se legendou. Za svůj odpor proti válce ve Vietnamu se dostala i do vězení. Američanka s indiánskými kadeřemi a ostrými rysy ve tváři byla dlouholetou přítelkyní prezidenta Václava Havla a k ČR má mimořádný vztah.
Ve svých písňových textech Baezová celý život upozorňuje na bezpráví a rasismus. V její rozmanité tvorbě zaznívá folk, pop, rock i blues, je ale také ceněnou interpretkou písní jiných autorů. Mimo jiné Boba Dylana, se kterým v 60. letech krátce žila a jemuž pomohla nastartovat sólovou kariéru.
A sledovala i dění v tehdejším Československu. Už v roce 1976 protestovala proti pronásledování členů skupiny Plastic People Of The Universe, o dva roky později uctila v Londýně 10. výročí okupace Československa.
Poprask vzbudilo vystoupení Baezové na Bratislavské lyře v létě roku 1989, když za bouřlivého potlesku věnovala píseň Chartě 77 a z pódia pozdravila tehdejšího disidenta Havla. Ten měl tajnou policii v patách, a aby ho nesebrali, dělal zpěvačce "bedňáka" a nosil jí kytaru. Když na scénu Baezová pozvala zakázaného písničkáře Ivana Hoffmana, vypnuli jí zvuk. Totéž se opakovalo, když zpívala s Vladimírem Mertou. "A ona, to běhal člověku mráz po zádech, zpívala akusticky bez zesilovačů nějakou píseň na celou tu ohromnou halu, která byla hrobově tichá," vzpomínal později Havel.
Písničkářky si podle vlastních slov vážil nejen pro její hudební tvorbu, "ale také pro takovou její neokázalou statečnost a celoživotní vůli angažovat se za to, co je správné."
S Havlem měla Baezová vřelé vztahy a do tuzemska se vrátila ještě mnohokrát. V roce 2009 například vystoupila na koncertě, který při oslavách 20 let od sametové revoluce uspořádal Havel. V roce 2012 Baezová v Praze debatovala o lidských právech a podepisovala svoji knihu Můj hlas je dar.
V Česku si také zazpívala na desce Happiness of Postmodern Age kapely Monkey Business a v Praze se zastavila i v rámci svého rozlučkového turné Fare Thee Well 2018 v březnu toho roku.
Joan Chandos Baezová se narodila 9. ledna 1941 na Staten Islandu ve státě New York jako prostřední ze tří dcer. Její matka, Američanka skotského původu, vyučovala divadelní vědu a otec, původem Mexičan, přednášel fyziku a pracoval pro OSN. Jeho zaměstnání zavedlo rodinu do Bagdádu, Paříže či Ženevy.
Revoluční duch se u mladé Joan projevil už v šestnácti letech, kdy během branného cvičení odmítla opustit školní budovu. Posléze se zapsala na Bostonskou univerzitu, ale jejím hlavním zájmem byl folk a touha stát se zpěvačkou.
Fanoušky si půvabná dívka podmanila v roce 1959 na folkovém festivalu v Newportu. Své první album (Joan Baez) vydala o rok později. Nedlouho nato se seznámila se začínajícím Bobem Dylanem, ten ji ale svým skladatelským talentem brzy zastínil. Baezová však nikdy nepřestala zpívat jeho písně (například It's All Over Now Baby Blue nebo Farewell, Angelina).
Celkem vydala přes tři desítky alb. K nejznámějším patří Diamonds & Rust (1975), David's Album (1969), ve španělštině natočené Gracias a la Vida (1974) či Dark Chords on a Big Guitar (2003). Zajímavá je i deska Where Are You Now, My Son? (1973), jejíž polovina byla nahrána uprostřed bombardování v Hanoji - v protileteckém krytu na staré piáno.
Baezová se neúnavně vyjadřovala k současnému dění. "Chtěla bych, aby moje písně napomáhaly změnám, abych jimi mohla podpořit ty, kteří jsou v nesnázích," vysvětlila jednou pro deník The New York Times. Na začátku šedesátých let založila v kalifornském Carmelu Ústav pro výzkum nenásilí.
V roce 1963 s ní na pochodu Washingtonem na obranu lidských práv píseň We Shall Overcome zpívalo na čtvrt milionu lidí. Účastnila se protiválečných demonstrací, akcí proti rasismu či odmítala platit daně s tím, že částky jdou na zbrojení. A nesouhlas s převratem v Chile poznamenal její turné po Latinské Americe v roce 1981 sérií výhrůžek včetně hrozby bombových atentátů.
Za své umělecké i občanské zásluhy získala tato charismatická žena řadu ocenění, mimo jiné je držitelkou Řádu čestné legie a ceny Velvyslanec svědomí organizace na ochranu lidských práv Amnesty International....